Leadership s klidnou myslí je kniha pro ty vedoucí, kteří chtějí mít samostatnější a výkonnější tým. Jak toho dosáhnout? Místo dávání rad učte své lidi lépe přemýšlet. Shrnutí této knihy jsem opět rozdělil na teoretickou část, kde se podíváme na nezbytnou teorii a potom praktickou část, kde získáte konkrétní postupy “jak na to”, které budete moci ihned aplikovat v praxi.
Jak funguje mozek
Nejprve se pojďme podívat na to, jak funguje mozek. Pomůže vám to lépe aplikovat nové postupy v praxi. Mozek je složen z neuronů (nervových buněk), které jsou schopné přijmout, vést a zpracovat signály (informace). Propojením více neuronů vzniká mentální mapa.
Náš mozek si totiž vše ukládá do mentálních map. Máme mentální mapu pro každé slovo a jeho různé významy, pro pravidla pravopisu, pro jazyk jako takový, pro naše zvyky i zlozvyky.
Když přijde podnět zvenčí, mozek si pro tento podnět vytvoří v pracovní paměti mentální mapu a hledá podobné mentální mapy z minulosti, aby věděl, jak na tento podnět reagovat. Toto se děje na podvědomé úrovni bez našeho vědomého přičinění.
Co udělá mozek, když najde více map, které lze použít jako reakci na ten stejný podnět? Mozek vybere tu mapu, která v minulosti byla pro tento podnět nejvíce používaná. Náš mozek vybírá tu stejnou mapu tak dlouho, dokud vědomě nevytvoříme novou mentální mapu, která bude silnější, než ta stará.
Analyzování problémů přináší více problémů
Každá myšlenka a koncept má v našem mozku odpovídající mentální mapu. Analýzou problémů tuto mapu jen více upevňujeme a tím více si mozek tuto mapu vybírá. Jinými slovy: čím více analyzujeme naše problémy, tím více problémů máme.
Naše emoce ovlivňují náš výkon
Ze své praxe bych ještě dodal, že mozek vybírá mentální mapy i podle toho, jak se zrovna cítíme. Když se cítíte radostní, tak mozek vybere mapu, kde jste se cítili radostní. Když cítíte strach, mozek vybere mapu, kde jste cítili strach.
Toto je taky odpověď na to, jak funguje spirála úspěchu či neúspěchu. Jedna věc se podaří, cítíme se lépe a mozek začne pro přicházející podněty vybírat mentální mapy, kde se cítíme dobře. Kde jsme se cítili dobře, tam se nám většinou dařilo, a proto začne spirála úspěchu a naopak.
Kniha Leadership s klidnou myslí také bere emoce v potaz. Autor píše, že důvodem, proč se nám lépe daří, když se lépe cítíme, je kapacita našich neuronů. Když cítíme strach, úzkost nebo podobně nízké emoce, tak naše neurony jsou těmito emocemi (elektrickými signály v mozku) přehlceny a tím se i snižuje náš výkon.
Tak či tak, jeden z klíčů k tomu, aby se nám dařilo, je být v pozitivních emocích.
Jak změnit chování?
Když už víme, že náš mozek je automat, který vybírá mentální mapy (typy chování) podle toho, jak jsou používané a podle toho, jak se cítíme, tak toho můžeme využít. Ke změně našeho chování potřebujeme vytvořit nové mentální mapy, které upevníme natolik, že se z nich stanou silné zvyky. Klíčem je se u vytváření nových mentálních map vyhnout těm starým.
Co to znamená v praxi?
- Nebičovat se, že se mi něco nepovedlo, tím upevňuji to, co se mi nepovedlo a budu k tomuto chování v budoucnu více inklinovat.
- Nesoudit ostatní, protože to, co soudím, jen více upevním a budu si to v budoucnu více podvědomě vybírat.
Co naopak dělat?
- Přijímat sebe, takového, jaký teď jsem. (Což neznamená nepracovat na změně.)
- Přijímat ostatní, takové, jací teď jsou. (To neznamená nenastavovat jim hranice.)
- Chválit sebe i ostatní za to, co se povedlo a pravidelně si to připomínat. Upevním tím mentální mapu nového zvyku.
Analýzou problémů vašich lidí si jako vedoucí způsobujete problémy
Co děláte, když za vámi přijde člen vašeho týmu a potřebuje pomoci?
Většina vedoucích začne analyzovat jeho problém, najde řešení a dá mu radu. Tento přístup má však z pohledu fungování mozku a z pohledu efektivního vedení týmu několik zásadních trhlin:
- Vedoucí přemýšlí za člena svého týmu. Dělá tedy jeho práci.
- Tým se nenaučí lépe přemýšlet a vedoucí bude mít více práce, méně času na strategii a na sebe.
- Tím, že vedoucí zaměřuje pozornost na problém, tak ten problém jen prohlubuje. Pokaždé když přistoupíme k mentální mapě (třeba jen pro její analýzu), tak zvyšujeme pravděpodobnost, že tuto mapu si mozek znovu vybere.
- Odpovědnost za nalezení řešení byla přenesena ze člena týmu na vedoucího.
- I kdyby vedoucí měl perfektní radu, jeho mentální mapy nejsou stejné jako mentální mapy člena jeho týmu. Je tedy pravděpodobnější, že rada “nezapadne” do mentálního modelu toho, komu radíme.
Zlepšování procesů je jiná disciplína než zlepšování výkonu lidí
Možná namítnete, že existují situace, kde je potřeba analyzovat problém a že existují situace, kde je potřeba poradit. Souhlasím s vámi. Když analyzujeme a snažíme se zlepšit technologický proces, tak analýza a zaměření na problém může být užitečná věc, ale když se snažíme pomoci někomu zlepšit jeho přemýšlení (a tím jeho výkon), tak to moc užitečné není, protože tím jeho problém jen prohlubujeme.
Co tedy dělat jinak?
Prvně si začnete všímat toho, jaký dopad mají vaše rady. Řídí se jimi někdo? Jak moc vašimi radami děláte váš tým samostatným? Kolik energie vás stojí vymýšlet řešení za ostatní? Kdy je vhodné poradit a kdy ne? Místo dávání rad, začnete pomáhat vašemu týmu lépe přemýšlet. Místo zaměření se na problém se ve vašich konverzacích začnete zaměřovat na řešení.
Závěrem k teoretické části
Tato kniha přináší velmi dobré a srozumitelné vysvětlení toho, jak funguje mozek. Zároveň to přináší i vysvětlení toho, proč funguje koučování. Při koučování totiž neanalyzujeme problémy, ale zaměřujeme se výhradně na řešení. Vytváříme nové mentální mapy a ty posilujeme. Jakmile vytvoříme a upevníme nové mentální mapy, ty staré mozek přestává používat. Pro mě teorie v této knize byla dalším užitečným dílem do skládanky mé mentální mapy o koučování.
Jak tyto informace aplikovat? To naleznete v dalším dílu shrnutí této knihy, kde popíšu šest kroků k transformaci výkonu.