Výpisek z knihy Emoční inteligence (praktická část)

V návaznosti na předchozí shrnutí, které položilo nezbytné teoretické základy k tématu emoční inteligence, toto shrnutí je ryze praktické. Vybral jsem ty nejužitečnější techniky a popíšu je zde tak, abyste je mohli aplikovat v praxi.

Jak jste se dočetli v minulém shrnutí, EQ je soubor následujících schopností: 

  1. Znalost vlastních emocí
  2. Zvládání emocí
  3. Schopnost motivovat sám sebe
  4. Vnímavost k emocím jiných lidí
  5. Umění mezilidských vztahů

Ke každé této schopnosti uvedu jedno nebo dvě cvičení, které můžete aplikovat a tím zvýšit vaše EQ.

Znalost vlastních emocí

Tato dovednost je o schopnosti rozpoznávat vlastní pocity v době jejich vzniku. Pokud toto neumíme, naše pocity nás ovládají. Často bez toho, abychom si to dokázali přiznat či uvědomit. Jak tuto dovednost zvýšit? Vyčerpávající odpověď by zabrala na několikadenní školení, ale pro začátek se stačí jen zastavit a zeptat se sám sebe: co právě teď cítím? Nespokojte se s odpovědí cítím se dobře/špatně. To je málo. Pojmenujte konkrétní emoci (radost, zájem, nuda, frustrace, hněv, strach, úzkost, smutek, žal, … ). Tímto pojmenováním často přichází částečná nebo úplná úleva a někdy i uvědomění o tom, co k této emoci vedlo. Pokaždé, když dáte vaši emoci do slov, tak daleko více zapojíte vaši racionální část mozku, dostáváte se do nadhledu a zvyšujete vaše EQ. V každé situaci není možné se zastavit, a proto doporučuji toto cvičení dělat i na konci dne, kdy znovu v představě prožijete nejvíce emotivní zážitky dne a pojmenujete si emoce, které jste v tu chvíli cítili. Tato technika je skvělá i pro rozhodování. Vyjmenujte všechny možnosti, které máte, zvažte všechny racionální argumenty pro a proti a potom si uvědomte, co k jednotlivým možnostem cítíte a proč. Sledujte, jak to mění vaše rozhodnutí.

Zvládání emocí

Zvládání emocí navazuje na předchozí dovednost znalosti vlastních emocí. Když nevíte, co cítíte, je velmi těžké tento pocit “zvládnout”. Právě pojmenování/uvědomění si mojí emoce je první cesta k jejímu zvládnutí. Taky hodně záleží na tom, jaké emoci čelíte. Pokud prožíváte akutní vztek či silný hněv, tak vám jednoduché pojmenování velmi pravděpodobně nepomůže. Budete potřebovat se dostat do stavu, kdy dokážete přemýšlet. K tomu vám může pomoci to “vydýchat” nebo to jiným fyzickým způsobem “setřást”. Jakmile jste schopni uvažovat, je potřeba zjistit, jaká vaše myšlenka či myšlenky ve vás způsobily tuto emoci. Nejsou to totiž okolní události, které v nás vyvolávají emoce, je to význam, který těmto událostem dáváme. Abyste změnili to, jak se k cítíte, potřebujete změnit význam události, která tuto emoci způsobila. K tomu vám může pomoci si klást otázky: Co je na tom pro mě dobrého? Co jiného to může znamenat? Jaký jiný úhel pohledu zde existuje? Kromě této racionální cesty zvládání emocí existuje ještě jiná cesta, a to jen být s tou emocí, která přichází, nehodnotit ji, pozorovat ji jako nestranný pozorovatel a přijímat, že tam je. Chce to odvahu být s tou emocí a poznat ji, ale pro mě je to ta nejefektivnější cesta zvládání vlastních emocí a strachu obzvláště. 

Schopnost motivovat sám sebe

Je to vlastně schopnost se dostat do produktivního stavu, ve kterém děláme činnosti, které potřebujeme. Co vám může pomoci se do tohoto stavu dostat? Prvně si potřebujete zodpovědět otázky: Co já vlastně chci? Proč to chci? Jak s tím souvisí to, co teď potřebuji udělat? Jak mně to přiblíží k mému cíli? Někdy odpovědi na tyto otázky máme, ale i tak nás to nepřinutí k akci. Proč? Protože cítíme rezistenci a strach. Ten překonáme tím, že ho lépe poznáme. V návaznosti na předchozí dovednost zvládání emocí je potřeba strach přijmout technikou popsanou výše a pochopit z čeho vlastně mám strach. Některé strachy jsou však tak hluboké, že je potřeba pomoc kouče. Sám jsem takové pomoci mnohokrát využil. Někdy se jedná jen o malou rezistenci, která zmizí tím, že se pustíme do akce. Právě překonáním strachu a rezistence se dostáváme do “flow” neboli plynutí, ve kterém ztrácíme pojem o čase. Někdy k tomu, abychom se dostali do stavu plynutí potřebujeme načerpat nové dovednosti, aby nám činnost šla lépe od ruky. To se vracíme zpět na začátek této dovednosti, kdy se potřebujeme motivovat naší vizí toho, co chceme a proč děláme to, co děláme. 

Vnímavost k emocím jiných lidí

Tato dovednost se dá skvěle trénovat pomocí aktivního naslouchání, a to jak v partnerských, tak pracovních vztazích. Když se dostanete do emočně náročné situace, tak místo obhajování sebe sama jen naslouchejte a vnímejte, co ta druhá strana cítí. Jak na to? Prvně je potřeba shodit obranné štíty, dát stranou svůj vlastní úhel pohledu, svoje potřeby a chtění. V praxi to znamená nenaslouchat, abych se obhájil, ale naslouchat, abych porozuměl. Když slyšíte výtku “Čekám tady na tebe už půl hodiny, ale ty zase pracuješ,” tak se zastavte a zopakujte si v duchu tu větu, kterou jste slyšeli. V tu chvíli můžete cítit například zklamání vaší partnerky či partnera. Díky tomu můžete zareagovat: “Ty jsi zklamaný(á), že zase pracuji, že? Už si dávno chtěl(a) jít… “ Pokud se trefíte, tak ta druhá osoba to potvrdí a tím se napětí opět sníží. To je váš prostor pro vytvoření dohody. Stejně jako u pojmenovávání vlastních emocí, tak i u pojmenovávání emocí ostatních pomáháte tomu druhému se dostat z emocí do racionálního přemýšlení. Aktivní naslouchání a vnímavost k emocím cizích lidí by opět vydalo na několikadenní kurz. Tento zjednodušený příklad však může být prvním krokem na cestě k vašemu mistrovství v aktivním naslouchání.

Umění mezilidských vztahů

Tato dovednost je velmi široká a hluboká, ale uvedu jednu techniku, která změnila mé vztahy. Jmenuje se Nenásilná komunikace. 

Nenásilná komunikace je komunikační vzorec, který vypadá následovně.
Když POZOROVÁNÍ,
cítil jsem POCIT,
protože potřebuji POTŘEBA.
Byl(a) bys ochotný(á) POŽADAVEK?
 
POZOROVÁNÍ: Popsat, jaká událost nebo chování spustilo moji reakci. Bez hodnocení a posuzování druhé strany. 
POCIT: Jak jsem se cítil.
POTŘEBA: Co v dané situaci potřebuji.
POŽADAVEK: Konkrétní požadavek na druhou stranu.

Ukázka:
„Když už bylo po termínu dodání, na kterém jsme se dohodli a já jsem se ti nemohl dovolat, tak jsem se cítil frustrovaný, protože jsem potřeboval vědět, zda na tvoji práci stihnu navázat a dodat ji včas zákazníkovi. Rád bych Tě požádal, abys byl v těchto případech na příjmu a včas komunikoval jakékoli změny.“

Často ani není potřeba tento vzorec použít celý. Někdy bohatě stačí říct POZOROVÁNÍ a POCIT.

Chce to trochu odvahy a tréninku se takto otevřít (obzvlášť v pracovním prostředí), ale z mé zkušenosti mohu říct jediné: vyplatí se to. 

Závěrem

Kniha Emoční inteligence od Daniela Golemana byla velmi náročná a dlouhá, nicméně užitečná. Pokud vás toto téma opravdu zajímá a nevadí vám se vzdělat i v teoretickém základu, tak doporučuji si tuto knihu pořídit v audio verzi.