Když jsem tuto knihu otevřel, tak jsem do ní chtěl jen nahlédnout. Očima jsem sletěl na jeden z odstavců a četl:
Člověk se řídí podle země,
země se řídí podle nebe,
nebe se řídí podle tao,
tao se řídí podle sebe.
Velmi mě to rozesmálo a zároveň jsem získal pocit, že v ruce držím pokladnici moudrosti. Vskutku to tak bylo. Toto dílo od čínského filozofa Lao-c’ z 6. století př. n. l. je nejčastěji překládaným čínským textem do západních jazyků. Dnes je tento text dokonce považován za jedno z klíčových děl světové filozofie.
Našel jsem v něm mnoho spojitostí s uměním vést sebe i ostatní. V následujících několika odstavcích vám z něj přinesu dle mého pohledu to nejzásadnější.
Možná jste si po přečtení citace výše položili otázku: „co je to to tao?” Velmi zkráceně by tao mohlo být zdrojem všeho a všech, ale zároveň je to „naprosté nebytí”, „prázdno” a „holé nic”. Někteří překladatelé ho překládají jako „cesta”. Nicméně podle autora tao popsat slovy stejně nejde. I přes to (nebo právě proto), při čtení tohoto prastarého textu mně přicházely hluboká uvědomění, nad kterými jsem musel přemýšlet ještě několik týdnů. Zde jsou myšlenky, které mi pro vedení lidí přišly nejzásadnější.
USTUPOVAT DO POZADÍ
Jak je možné, že řeky a moře
mohou kralovat tisícerým údolím?
Protože se dovedou dokonale sklánět dolů.
Proto mohou být králi tisícerých údolí.
Tak i moudrý (vládce):
aby mohl být nad lidem,
musí svá slova umět klást pod lid;
aby mohl být před lidem,
musí svou osobu umět klást za lid.
Proto může zůstávat nahoře,
aniž jej lid pociťuje jako tíhu;
proto může zůstávat vpředu,
aniž jej lid pociťuje jako újmu.
Proto jej celý svět s radostí podporuje,
aniž pociťuje hněv a odpor.
Protože s nikým nesoupeří,
není na světě nikdo,
kdo by se odvážil s ním měřit.
JAK VLÁDNOUT
Tao je věčné a zůstává bez konání,
a přece není nic, co by nebylo vykonáno.
Kdyby je knížata a králové dovedli zachovávat,
všechno tvorstvo by se samo od sebe utvářelo.
Kdyby však při svém rozvoji se samo zatoužilo přetvářet,
sám bych je zadržel jednoduchostí bezejmenného.
Bezejmenná jednoduchost je prosta žádostí a vášní.
Co je bez žádostí a vášní, spočívá v klidu.
Pak celý svět by se sám od sebe přivedl k míru.
TRPKOST SLÁVYCHTIVOSTI
Kdo vystupuje na špičky,
nemůže pevně stát.
Kdo kráčí strojeně,
nemůže dlouho jít.
Kdo se vystavuje na obdiv,
nemůže zářit.
Kdo se pokládá za dokonalého,
nemůže být oslavován.
Kdo se prosazuje,
nemůže být uznáván.
Kdo se vyvyšuje,
nemůže vynikat.
Pro tao je jako výkal a odpadky,
jež v každém budí odpor a hnus.
Proto ten, kdo obsahuje tao,
u toho prodlévá.
Závěrem
Kniha obsahuje celkem 81 kapitol podobných textů, ke kterým autorka českého překladu přidává i vysvětlení pro snadnější a přesnější pochopení. Tuto knihu můžete číst dvěma způsoby. Buď ji za hodinu proletíte nebo ji budete číst několik měsíců a neustále nad ní budete přemýšlet. Pokud vás myšlenky výše zaujaly a máte chuť na trochu filozofie, tak vám tuto knihu rozhodně doporučuji. Všiml jsem si, že existuje více překladů. Tento překlad vytvořila Berta Krebsová a knihu vydává nakladatelství DharmaGaia.