Lucius Annaeus Seneca byl římský filozof a politik.
Mohl si užívat těch největších výdobytků tehdejší doby.
Mohl si užívat uznání a pozornosti.
I přes to jednou za měsíc si vybral několik dní, ve kterých nosil to nejobyčejnější oblečení a jedl to nejzákladnější jídlo.
Proč?
Měl k tomu dobrý důvod.
Věděl, že když se stane závislým na statusu a požitcích, tak se stane více zranitelným.
Bude se obávat o svoji moc.
A tudíž bude dělat rozhodnutí ze strachu, nikoliv z moudrosti.
Jednou za měsíc vyšel v těch nejobyčejnějších šatech a jedl to nejobyčejnější jídlo.
A ptal se sám sebe: “Je tohle ta situace, které ses tak obával?”
Aby zjistil, že i kdyby o všechno přišel, tak život jde dál.
Tento dobrovolný minimalismus nebo požitkový půst má i další pozitivní efekt.
I výtečné jídlo a skvělé šaty se časem stanou normou.
Říká se tomu hédonická adaptace.
Zvykneme si i na skvělé věci. Už je ani neoceníme.
Tuto adaptaci naboříte dobrovolným požitkovým půstem.
Navíc tím získáte více odvahy dělat moudrá rozhodnutí.
Chcete podobné příspěvky číst pravidelně? Spojme se na LinkedInu.
====
Moje příspěvky na sociálních sítích nejsou ukázka koučování. Jsou to jen mé zkušenosti a pohledy na svět.