Rozhovor o Montessori přístupu ke vzdělávání dětí

Vždy mě zajímaly přístupy, které se nachází mimo běžný systém. Když jsem tedy potkal Radku Čáslavovou ze školy a školky Sluníčko Montessori, tak jsem zajásal. Montessori školy a školky jsou totiž krásným příkladem jiného (a podle mě daleko užitečnějšího) nahlížení na způsob výuky dětí. Montessori přístup staví na vnitřní motivaci dítěte a zároveň ho vede k větší zodpovědnosti. Kdybyste mohli vaším dětem dopřát lepší školu, udělali byste to? Posuďte sami.

Jak přistupuji k novoročním předsevzetím a celoročním cílům

Asi se vám to už stalo: ke konci roku jste si dali několik novoročních předsevzetí a cílů, ale po pár týdnech jako by po nich slehla zem. Už jsem si to taky několikrát vyzkoušel. Postupně jsem však začal můj přístup měnit a pro každé novoroční předsevzetí si položím následující otázky:

  1. Dělám to pro sebe nebo pro ostatní? Budu z toho mít radost? Kdo z vás už dlouho pracoval na něčem, z čeho nakonec neměl radost ví o čem mluvím. Jak se tomu vyhnout popíšu v další části článku.
  2. Jak z toho udělám zvyk? Jeden z problémů novoročních předsevzetí je ten, že na nic nenavazují. Chodit 3x týdně cvičit je pro mě příliš velký skok. Potřebuji tedy nejprve začít chodit jednou týdně a s tím, jak si zvykám postupně zvyšovat frekvenci a zátěž.
  3. Co budu muset obětovat? Co dalšího v životě budu potřebovat změnit? Vždycky je potřeba něco obětovat. Čas, finance nebo energii. Mohu si dát předsevzetí, že budu vstávat v sedm ráno, ale k čemu to bude, pokud budu chodit spát po půlnoci?
  4. Čí pomoc budu potřebovat? Pokud chci zhubnout / přibrat 10 kg a nemám s tím žádné zkušenosti, tak budu potřebovat pomoc od profíka, který se tím zabývá. To, že to zvládnu sám je málo pravděpodobné.
  5. Jak zajistím, že budu pokračovat v i těžkém období? Spoustu novoročních předsevzetí vypadá úžasně na papíře, ale při prvním problému je konec. Je lepší předem vědět, co mně pomůže pokračovat.
  6. Jak se budu potřebovat změnit? Pokud ze stresu zapomínám jíst nebo zajímám smutek, tak asi těžko přiberu / zhubnu. Budu potřebovat odstranit příčiny – stres a smutek nebo alespoň mojí reakci na stres a smutek.
  7. Jaké cíle / milníky budou reprezentovat to, že se posouvám? Schválně cíle dávám až jako poslední bod. Jsou to jen ukazatele toho, že jdu správnou cestou. Důležitější je však, že vím, proč tou cestou jdu a že po ní jdu.

Už teď asi tušíte, že s takovou sadou otázek a práce, která kolem toho je najednou nezměníte mnoho. Taková je však realita. Změny je potřeba dělat postupně, mít plán, být připravený na krizové situace a nechat si pomoci tam, kde moje dovednosti nebo vůle nestačí.

Praktický příklad toho, jak to implementovat

Líbí se mně přístup Tima Ferrisse, který nejprve udělá zhodnocení předchozího roku. Trochu jsem si ho modifikoval na následující:

  • vezmu si kalendář, tužku a papír. Udělám tři sloupce: Negativní, Nuda a Pozitivní.
  • Projdu si všechny týdny z minulého roku a všechny zásadní události a lidi roztřídím do těchto kategorií. Pozitivní znamená, že jsem si to fakt užil (čundr s kamarády) nebo že ten výsledek z té činnosti pro mě byl smysluplný (pravidelné cvičení). Negativní znamená, že jsem si to neužil a ani výsledek ty činnosti mně nedává smysl. Nuda je cokoliv co je někde mezi tím.
  • Doporučuji být velmi náročný a pokud nějaká činnost není “WOW”, tak jí dát spíše do sloupce Nuda.
  • Teď si položím otázky: Co chci opakovat? Co přestanu dělat? Co už nikdy nedělat? S kým se už nebudu stýkat? S kým se naopak chci stýkat? Možná mezi činnostmi z minulého roku najdu něco, co chci dělat častěji, protože vím, že mně to udělalo radost. Možná naopak najdu činnost, který je lehce pozitivní, ale není WOW a bere spoustu času. Tomu se říká nuda. Právě tuto činnost můžu nahradit něčím, co bude WOW.
  • Tento seznam vyvěsím někam, kde na něj nekolik týdnů uvidím, abych si to stále připomínal a vrylo se mně to do paměti.
  • Pokud to jde tak tyto činnosti rovnou naplánuji do kalendáře na další rok.

Tímto krokem jsem získal nějaké data o tom, co se mně skutečně líbí a co ne. Je tedy jasné, že mně to opravdu udělá radost (1). Taky jsem vytvořil prostor na to, abych mohl zavést nové zvyky, protože jsem některé věci eliminoval (3). Pokud chci častěji cvičit a je to pro mě náročné, tak vím, že začnu pomalu. To znamená, že první dva týdny nejprve jednou týdně, potom další dva týdny dvakrát týdně a další dva týdny už mohu třikrát týdně. Trik spočívá v tom, aby to na začátku bylo tak jednoduché, že se budu těšit na další cvičení. Jak dál z toho mohu udělat zvyk? Mně pomáhá to dělat ve skupině a mít někoho, kdo se mně ptá, zda to dělám. Jsem takto domluvený s jedním kolegou-koučem. Už dva a půl roku si voláme každý všední den v osum ráno a ptá se mně na několik otázek, které mně pomáhají zavést nové zvyky (2). Koho ještě budu potřebovat (4)? Toho je velmi důležitá otázka. Může to být kamarád nebo kolega, který už dosáhnul toho, čeho se snažím dosáhnout. Pokud takového člověka neznám, tak si ho můžu zaplatit, což se mně minulý rok vyplatilo hned několikrát. Kamarád vám sice pomůže, ale nikdy to nebudete brát tak vážně, jako když si někoho zaplatíte. Jak zajistím, že budu pokračovat i v těžkém období (5)? Na to mám právě kolegu, který mi volá každý den. Taky to může být sázka s kamarády, veřejný závazek nebo si můžete najmou kouče. Jak se budu potřebovat změnit (6)? Zde hledám příčiny překážek, které mně stojí v cestě. Pokud nejím ze stresu, tak budu potřebovat odstranit stres nebo mojí rekaci na stres. Opět je zde otázka, zda jsem schopný to udělat sám nebo zda potřebuji externí pomoc. Nakonec si určím cíle (7). Ze zkušenosti jsem se naučil, že cíle jsou důležité, ale ne tolik jako zvyky. Naopak cíle jsou někdy nebezpečné v tom, že přeceníme nebo podceníme naše možnosti a tím se zbytečně demotivujeme. Vždycky je lepší se zaměřit na proces a nechat cíl ať se splní díky procesu, který podstupujeme.

Na závěr

Už několikrát jsem si udělal zkušenost, že je lepší se zaměřit spíše na méně činností a ty dělat pořádně. Chce to však dobře vybrat a dobře nastavit proces. Jak? Vyberte si něco, co vám bude dělat radost a dělejte to tak, aby vás to bavilo.

Libor Mattuš o Wim Hof metodě

V historicky prvním díle pořadu Lepší Život jsem měl tu čest přivítat Libora Mattuše. Libor dosahuje vysoké míry expertízy v mnoha oborech a ještě k tomu má skvělou lidskou stránku, což je kombinace, která je jedinečná. S Liborem jsme vedli rozhovor o Wim Hof metodě. Možná jste o této metodě slyšeli v souvislosti s otužováním, ale Libor odhalil, že je to mnohem více.

PS: Libor provozuje na toto téma i FB skupinu, kde můžete načerpat další inpiraci.

Často je lepší prostě začít

Několik měsíců jsem v hlavě převaloval myšlenku, že budu natáčet rozhovory se zajímavými lidmi. Něco mě k tomu táhlo, ale zároveň jsem ohledně toho cítil strach a pochyby. Není to ztráta času? Budeš mít dostatek hostů? Všechno to byly zbytečné otázky. Ve chvíli, kdy jsem poprvé naostro zapnul kameru a začal natáčet, jsem věděl, že natáčení rozhovorů je to ONO.

Rozhodl jsem se začít se sérií Lepší život. Lepší život jsou rozhovory s inspirativními lidmi, kteří mají ostatním co předat. V prvním díle se můžete těšit na Libora Mattuše, se kterým půjdeme do hloubky Wim Hof metody.

Dále uslyšíte psychoterapeutku, provozovatelku Montesorri školky, facilitátora rodinných konstelací, lektora vědomé sexuality, lektora Mindfulness (všímavosti) a přijde znovu Libor Mattuš, se kterým budu si povídat o tom, jak mít více energie. Pěkně se nám to rozjelo…

Co mně pomohlo začít? Položil jsem si otázku, co nejhoršího se může stát, když se na to nikdo nebude dívat? Odpověď je jednoduchá – NIC. Protože to nikdo neuvidí :-)) Začal jsem tedy bez obav a vše se pěkně začalo skládat. A tak to je se spoustou věcí v životě. Často lamentujeme i nad blobstmi s nízkým rizikem, místo toho, abychom prostě začali.

Používáte Facebook nebo Facebook používá vás?

Už několik měsíců laboruji s tím, jak efektivně používat Facebook, tak aby Facebook efektivně nepoužíval mě.

Dlouho se mně to nedařilo, ale konečně se mně podařilo dosáhnout stavu kdy:
– Jsem na Facebooku max 30 minut denně a to přesně v době, kdy já chci.
– Nestane se mně, že se kvůli Facebooku začtu do článků, který pro mě ve skutečnosti nemají žádný význam.
– Nestane se mně, že trávím produktivní čas sledováním videí 
– Jsem stále v kontaktu s přáteli
– Mám přehled, o tom co se děje
– Získávám informace od vybraných osobností z oboru

Jak na to?
Celý problém Facebooku pro uživatele tkví v tom, že zatímco mozek uživatele si myslí, že Facebook je o kontaktu s přáteli a kamarády, tak ve skutečnosti Facebook využívá jeho pozornosti, tu dál prodává a zahlcuje mozek uživatele, krade jeho čas a vyprazdňuje jeho peněženku. Dá se s tím zatočit poměrně jednodušše – díky různým vylepšením, ať už v nastavení Facebooku nebo skrz externí doplňky prohlížeče omezit Facebooku možnost řídit to, kam na Facebooku půjde naše pozornost.

V praxi to znamená:
– V telefonu smazat aplikaci Facebook a ponechat si pouze Messenger
– Pokud potřebuji komunikovat přes Messenger a jsem na PC, tak se naučit chodit na web messenger.com
– Mít na Facebook (nikoliv na messenger.com) speciální prohlížeč, který nepoužívám na nic jiného (v mém případě Chrome). V hlavě jsem si spojil Chrome s nebezpečím toho, že mně Facebook bude krást čas. Pomáhá to.
– Nainstalovat si doplněk Facebook News Feed Eradicator, který místo feedu zobrazí inspirativní citát – toto je extrémně důležité. Když nemám facebook eradicator, tak můj mozek automaticky začne číst feed a scroolovat níže a níže a tím ztrácet čas i ve chvíli, kdy potřebuji jít na Facebook jen pro jednu informaci. 
– Jak tedy zobrazit příspěvky od přátel? Facebook má funkcionalitu “Friend Lists” – najdete v levém panelu, ve které si vytvoříte seznamy přátel. Mám tam seznam All a Pages. Do All přidávám každého nového facebook kamaráda (je potřeba to dělat ručně) a do Pages přidávám každou stránku, kterou chci sledovat. Výhoda tohoto přístupu je v tom, že v seznamech přátel se NEZOBRAZUJÍ reklamy. Ano. Několik měsíců jsem neviděl Facebook reklamu.

Výsledek je, že Facebook mně začal připadat dost nudný a beru ho jen jako zdroj informací, které přelouskám do 15-30 minut denně. Už nemám ani potřebu tam tolik chodit a trávit tam čas. Typicky tam chodím, když už nechci být v ten den produktivní. Některé dny tam nejdu vůbec. Zároveň mi to nebrání komunikovat s přáteli přes messenger.